Vytrvalá bylina rozšířená hlavně na loukách a úhorech po celé severní polokouli. Poptávka po všech drogách ze smetanky (pampelišky) je vysoká.

DROGA
Smetankový kořen - usušený oddenek s kořenem. Kořen je za sucha tuhý, tvrdý, zevně hnědý až černohnědý, na lomu bělavý až nažloutlý. Droga je bez zápachu a chutná slabě hořce. V praxi se běžně používá i smetankový list, případně také list s kořenem. 

ČAJ
Odvar má světlou barvu, slabou vůni a slabě nahořklou chuť.

OBSAHOVÉ LÁTKY
Hořčiny, třísloviny, pryskyřice, sliz, inulin

POUŽITÍ
Smetanka se používá samostatně i ve směsích, působí příznivě na normální činnost jater, močové soustavy. Kořen také působí protizánětlivě, má vliv na metebolismus sacharidů. 
Mladé lístky lze připravit jako salát. Pokud někomu vadí jejich hořká chuť, stačí přiklopit rostlinu na pár dní třeba krabicí – vybělené lístky mají znatelně jemnější chuť.

MOŽNÁ RIZIKA UŽÍVÁNÍ
Smetanka nemá při běžných dávkách žádné vedlejší účinky.

Více informací o bylinkách, jejich vlastnostech, účincích a použití se dozvíte v knihách pana Valdemara Grešíka.
Kniha LÉČIVÉ ROSTLINY část 1. Čechy a Morava
Kniha LÉČIVÉ ROSTLINY část 2. Evropa